Na kraji bývalého zámeckého parku, v Kněžicích na Vysočině, vyrůstá nenápadný malý objekt v těsné blízkosti základní a mateřské školy. Při bližším pohledu zjistíme, že se nejedná tak docela o solitérní stavbu. Spíše se tak jemně dotýká větší základní školy, stejně jako starší sourozenec drží za ruku mladšího a doprovází ho do neznámého prostředí. Je to nakonec více než obrazné, jedná se totiž o budovu dětské skupiny pro ty nejmenší děti.

Stavba svým nepravidelným tvarem přímo reaguje na podobu pozemku a snaží se tak daný prostor co nejlépe využít. Dalším faktorem, který ovlivnil vzhled budovy byla orientace na světové strany a putování slunce po obloze. Aby vedlejší budova základní školy stavbě nestínila, tak se hlavní denní místnost s hernou natáčejí k jižnímu slunci v podobě oblouku. Jak stínění, tak úkryt před deštěm zajistí částečně krytá konstrukce ocelové bílé terasy.